|
|
Jediná kniha Jakuba Demla, Bedřicha Fučíka a Vladimíra Binara
Iwashita, Daniela
Příspěvek připomíná myšlenku jediné knihy i další metafory celistvého díla (dílo jako strom, tasovská krajina, řeka Oslava), které se konstantně objevují v Demlově psaní: Co mohou konkrétně znamenat pro čtenáře a editory jeho prací? Autorka se zaměřuje na řešení, které v samizdatové edici Dílo Jakuba Demla (13 svazků, Rukopisy VBF, Praha 1978–1983) a v doprovodné Zprávě o uspořádání Díla Jakuba Demla (Rukopisy VBF, Praha 1981) rozpracovali a zdůvodnili Bedřich Fučík a Vladimír Binar. Shrnuje známé nedostatky Díla, zejména redukci řady textů, a vyzdvihuje ty jeho pořádající principy, které odpovídají Demlovu způsobu psaní i vydávání: například sledování cyklické chronologie; rozeznání ústředních návratných knih, žánrové uspořádání svazků, čtenářské a múzické zaměření knih. Dále stať vyjmenovává řemeslné parametry a postupy editorů Díla, které platí i pro dnešní editory: podrobné zmapování autorových redakčních, edičních a nakladatelských postupů, sledování a preference autorské vůle, uspořádání a zpřístupnění bibliografie (včetně časopisecké), co nejširší poznání dostupných rukopisů a korespondence (dnes zejména uspořádání a popis části Demlova fondu v LA PNP s tisíci stran navzájem pomíchaných rukopisů knih včetně Zapomenutého světla), zmapování Demlových nakladatelských textů a letáků, vysvětlení zvolených edičních a pořádajících postupů, zveřejnění podrobného rozvrhu spisů a vystavení se kritické oponentuře. Autorka v závěru navrhuje budoucí ediční řešení: hybridní edici, která by sestávala paralelně jednak z elektronické kritické edice včetně archivu všech verzí a nástrojů pro jejich porovnání a jednak z čtenářského knižního vydání díla, jež by textově vyšlo z kritické edice a uspořádáním – při výrazném doplnění – by zhruba sledovalo principy a rozvržení samizdatového Díla.
|
|
|
Rukopisy VBF
Hrabalová, Lucie ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
V období normalizace působilo v Československu velké množství skupin, které mimo oficiální nakladatelství kontrolované státem šířily literaturu, která nesměla vycházet. Jednou z nich byly také Rukopisy VBF. Tato edice se vymykala tím, že byla zaměřena na vydání sebraných spisů tří již nežijících autorů. Rukopisy VBF založili Bedřich Fučík a Vladimír Binar na počátku sedmdesátých let za účelem vydání sebraných spisů Jakuba Demla. Dílo Jakuba Demla bylo uspořádáno do čtrnácti svazků. Třináct z nich vyšlo v letech 1978 až 1983, čtrnáctý zůstal nedokončen. Mezitím se Bedřich Fučík rozhodl vydat také spisy Jana Zahradníčka a Dílo Jana Čepa. Po smrti Bedřicha Fučíka připravil Vladimír Binar v rámci edice Dílo Bedřicha Fučíka. Jako vedlejší produkt vznikala tzv. Knižnice Rukopisů VBF, ve které vycházela vedle děl organizátorů Rukopisů také díla jejich přátel a známých. Práce obsahuje anotovanou bibliografii edice a rozhovor s Vladimírem Binarem. Smyslem práce bylo vypracovat bibliografii Rukopisů VBF, shromáždit dostupné informace o této edici a rozšířit je o cenné svědectví jednoho z pořadatelů - Vladimíra Binara.
|
host ::
RSS.